Spojené dominium Ringhofferů jihovýchodně od Prahy mají svůj počátek v roce 1820 kdy Josef Ringhoffer (1785–1847) spolu se bratrancem Martinem (1780–1833) koupili za 4 000 zlatých k. m. mlýn a obytný dům číslo 10 v Kamenici u Jílového a v sousedních Volešovicích pilu s šesti jochy pozemků. V roce 1835 pak Josef Ringhoffer odkoupil od Martina Ringhoffera jeho podíl a zároveň kupoval v Kamenici a okolí další a další pozemky. V roce 1846, kdy Kamenice ještě byla součástí dobřejovického panství, odkoupil Josefův nejstarší syn František II. Ringhoffer (1817–1873) z od otce veškeré nemovitosti, včetně 6,7 hektarů půdy. On sám pokračoval ve vykupování nemovitostí v Kamenici, což nakonec vyvrcholilo v roce 1860 ziskem velkostatku Kamenice výměnou za velkostatek Hodkovice.
Postupně zde vybudoval moderní velkostatek, zrekonstruoval staré budovy a postavil nové stodoly, chlévy a kolny. Ke kamenickému velkostatku náležely dle stabilního katastru z roku 1841 vsi Kamenice, Olešovice, Ládví, Ládeves, Skuheř a šest čísel v Babicích. Navíc v průběhu šedesátých let pokračoval ve skupování selských hospodářství v Kamenici, Těptíně, Olešovicích, Čakovicích, Ládví, Skuhři aj. a bývalých šlechtických velkostatků v okolí Kamenice. V roce 1869 koupil za 135 000 zlatých od hraběte Nostic – Rieneck velkostatek Lojovice, ve stejném roce si od něj pronajal za 2 600 zl. ročně dvůr Kostelec. V roce 1870 koupil za 470 000 zl. štiřínský a popovickým velkostatek o výměře o rozloze 557 hektarů. Tyto velké nákupy postupně doplňoval výkupy menších usedlostí a nemovitostí, které začleňoval do svých velkostatků.
Na základě listiny zaknihované v pozemkové knize díl 57, písmeno L postoupila na základě listiny uzavřené v úterý po svátku Třech králů roku 1564 Kateřina z Branova (Katharina von Branow) jako poručnice dětí Pavla z Lovčic, statek Kamenice za 3.350 kop českých grošů Prokopu Otmarovi z Holohlav (Prokop Ottmar von Holohlaw).
Podle zápisu smlouvy v téže knize, písmeno L 29, prodal Otmar z Hlohova v pondělí po svátku Neviňátek, 28. 12. 1565, panství Kamenice za 3.750 kop českých grošů Samsonu Křineckému z Ronova (Samson Krzynecky von Ronow).
Podle smlouvy vložené do této knihy pod písmenem M 1, uzavřené ve středu po svátku svatého Antonína, 13. června 1567, postoupil Samson Křinecký z Ronova statek Kamenice za 1.250 kop českých grošů Kryšpínu Sulichovi z Čimic (Krispin Sulich von Czimitz), který tento statek téhož postoupil purkrabímu na Pražském hradě Čeňku Míčanu z Klinštejna (Czieniek Miczzian z Klinštejna, rozrod od Jindřicha z Klinštejna).
Podle pozemkových knih díl 65, písmeno M 8 a díl 66, písmeno L 27 a zde zaregistrovaných listin z 20. května 1584 bylo panství Kamenice Čeňka Míčana z Klinštejna exekučně prodáno za nejvyšší nabídku 9.500 kop českých grošů Ladislavu z Lobkowitz.
Dle pozemkových knih díl 143 písmeno H 16 a díl 296 písmeno K 5 prodal kníže Václav Lobkowitz jako univerzální dědic Ladislava z Lobkowitz v úterý po svátku sv. Marku v roce 1629 panství Kamenice Pavlu Michnovi hraběti Waczynowovi za cenu: 20.000 zlatých.
Podle pozemkových knih díl 302 písmeno A. 21 s. ve středu po svátku sv. Barbory, 4. prosince 1641, a v pozemkové knize díl 148 písmeno C. 10 v sobotu po svátku sv. Norberta, 6. června 1643, byla zapsána prodejní smlouva Jiřího Viléma a Václava hrabat Michnů z Waczynova jako právních zástupců Pavla Michny hraběte z Waczynowa, kteří prodali panství Kamenice za 23.000 zlatých rytíři Johannu Christophu Kalhart von Sternfeldovi.
Rytíř Johannu Christophu Kalhart von Sternfeld podle pozemkové knihy díl 404 písmeno D. 13 s. bylo kamenické panství prodáno ve středu po druhé postní neděli, 21. března 1696, za 56.000 zlatých František Karel Přehořovský z Kvasejovic svobodný pán z Putzu (Franz Karl Grafen von Kwasegowitz Freiherrn von Putz
František Karel Přehořovský z Kvasejovic svobodný pán z Putzu podle smlouvy zapsané v pozemkové knize díl 411, písmeno B 4, prodal v pátek po svatku sv. Martina biskupa, 12. listopadu 1706, statek Kamenice a Sulice s dalším majetkem za 162.000 zlatých Karlu Ernstu říšskému hraběti z Valdštejna.
Karel Ernst říšskému hrabě z Valdštejna podle smlouvy z 16. ledna 1710 zapsané v pozemkové knize díl 413, písmeno E 21, prodal ve středu po neděli po nanebevstoupení (Exaudi, nanebevstoupení je ve čtvrtek), 4. června 1710, statky Dobřejovice, Kamenice a Sulice za 150.000 zlatých Janu Kašparu Güntru ze Sterneggu (Johann Kaspar Gündter von Sternegg)
Karel Ernst říšskému hrabě z Valdštejna podle smlouvy z 16. ledna 1710 zapsané v pozemkové knize díl 413, písmeno E 21, prodal ve středu po neděli po nanebevstoupení (Exaudi, nanebevstoupení je ve čtvrtek), 4. června 1710, statky Dobřejovice, Kamenice a Sulice za 150.000 zlatých Janu Kašparu Güntru ze Sterneggu (Johann Kaspar Gündter von Sternegg)
Spolek Ringhoffer – mapování, ochrana a péče o historické dědictví odkazu rodiny Ringhofferových, Kamenice 2024