V roce 1872 provedl František II. Ringhoffer svůj poslední velký nákup půdy, když od hraběte Hohenthala koupil za 470 000 zl. celý velkostatek a zámek Pyšely. Pyšelské panství Ringhofferové nevlastnili dlouho. V roce 1877 byli nuceni synové Františka II. Ringhoffera, František III. (1844–1909) Emanuel (1848–1923) a Viktor (1854–1922) prodat velkostatku Pyšely Juliovi Hofmeierovi za 465 000 zl. Prodej souvisel s hospodářská krize roku 1873, poklesem poptávky po výrobě železničních vozech a jiných strojírenských produktech. Ringhofferové prostě potřebovali hotovost na sanaci svého podniku na Smíchově.

Po odeznění hospodářské krize 1873 pokračovali bratři Ringhofferové v nákupech a výměnách rustikální půdy a nemovitostí, v Řepčicích, ve Struhařově, Štiříně a Skuhři, v Čakovicích, Petříkově a Želivci aj., přičemž sledovali jediný cíl: scelování a zvětšování Spojeného dominia. V roce 1897 kdy bylo Spojené dominium Ringhofferů o celkové výměře 3 215 hektarů za členěno do firmy F. Ringhoffer. Jeho rozšiřování pokračovala až do pozemkové reformy ve dvacátých letech 20. století, kdy byla celková výměra Spojeného dominia 3 234 hektarů, z toho na zemědělskou půdu připadalo 1 651 hektarů a na lesy 1583 hektarů. Po provedení pozemkové reformy a podeji statku v Lojovicích byla výměra zemědělské půdy snížila na 674 hektarů, zatímco výměra lesních pozemků zůstala stejná, 1583 hektarů. 

Konec Spojeného dominia Ringhofferů přišel v roce 1945 kdy bylo, jako všechen majetek Ringhofferů, konfiskován na základě Benešových dekretů.