Hrobka byla postavena v letech 1889–1893 dle projektu architekta Jiřího Stibrala (1859–1939) na Zaječím vrchu. Povolení ke stavbě hrobky bylo vydáno už na počátku 80. let 19. století. Investorem stavby byl Emanuel Ringhoffer (1848–1923). Povolení okresního hejtmanství v Jílovém ke stavbě hrobky bylo vydáno 3. srpna 1889. Dne 5. srpna 1889 schválila stavbu i obec Těptín, na jejímž katastru se hrobka nachází. 

Stavební a kamenické práce zřejmě provedla pražská firma Pupp a Škarka. Zřejmě se jednalo o firmu specializující se na výstavbu hrobek a hrobů, např. hrobka rodiny Hrdličkových na Olšanech a další po Praze (měli vlastní kamenolom).

Výzdobu provedl Josef Václav Myslbek (1848–1922). Jeho dílna dodala krucifix v ceně 9 000 zlatých. V roce 1888 se uskutečnila pracovní schůzka v Myslbekově ateliéru, kromě něj zde byli Emanuel Ringhoffer a Jiří Stibral. Myslbek poté v lednu 1889 navštívil Kamenici zřejmě obhlédnout si lokalitu. Krucifix je odlitek, který byl zřejmě použit vícekrát, existuje fotografie z roku 1927(?) ve fondu ČTK. 

Vysvěcení hrobky se uskutečnilo 28. října 1893 Emanuelem Ringhofferem, který zřejmě uspořádal setkání rodiny. Aktu vysvěcení se zúčastnila především vdova po zemřelém zakladateli průmyslového podnikání Ringhofferů na Smíchově a v Kamenici Josefina Ringhofferová (roz. Schallowetz), její nejstarší syn František Ringhoffer III. s manželkou a čtyřmi dětmi, jeho bratr Emanuel s manželkou a třemi dětmi a nejmladší Viktor Ringhoffer.

V hrobce s dvaceti sedmi úložnými prostory byli pohřbíváni od roku 1893 členové rodu Ringhofferů až do poloviny 40. let 20. století. Jedním z prvních byl František Ringhoffer II. (1817–1873), byl zde přenesen v roce 1893 společně s dalšími členy rodiny z Olšan a Malostranského hřbitova. Před dokončením hrobky měli provizorní hrob na hřbitově v Těptíně. Posledním pohřbeným byl Bedřich (Fritz) Ringhoffer v dubnu 1945.